Archeologické nálezy

Region Třebíčska byl intenzivně osídlen zejména v jeho jižní části v celém období lidských dějin od pravěku až po současnost. Doklady o tomto osídlení jsou shromažďovány a uchovávány v Západomoravském muzeu, kde si návštěvník může prohlédnout mnoho zajímavých exponátů, jejichž nepatrný zlomek zde můžeme představit. Z nejstaršího období pravěku je to unikátní i v evropském měřítku ojedinělý nástroj - křišťálová čepel z paleolitické kultury zvané szeletien (39 000 - 35 000 před současností) nalezená u Mohelna.

Další období z rozhraní neolitu a eneolitu zastupují dvě unikátní lidské keramické plastiky kultury lidu s moravskou malovanou keramikou. První je známá Štěpánovická Venuše nalezená na sídlišti této kultury ve Štěpánovicích (4. tisíciletí př. n. l.).

Párová soška muže a ženy, druhá keramická plastika, zobrazující pohlavní akt jako zpodobnění plodivých sil (4. tisíciletí př. n. l.).

Starší dobu bronzovou zastupuje bronzová dýka italského původu ze začátku 2. tisíciletí př. n. l. nalezená v řece Jihlavě u Třebíče.

Počátek osídlení zdejšího kraje Kelty dokládá časně latinská bronzová spona s ptačí hlavičkou z 5. století př. n. l., nalezená na výšinné lokalitě Hradisko u Kramolína.

Do doby římské patří vzácný a u nás ojedinělý hliněný kadlub reliéfní busty bezvousého muže s rysy svědčícími o římském či spíše římskoprovinciálním původu. Tento kadlub sloužil k odlévání drobných bust z bronzu.

Ze středověkého období pochází impozantní dvouruční meče často přesahující svou délkou výšku bojovníka, z nichž několik má Západomoravské muzeum ve sbírkách. Vyskytují se již ve 14.století, ale největší rozvoj zaznamenaly od pol. 15. století do pol. 16. století, kdy tvořily výzbroj pěších bojovníků - lancknechtů, což byli elitní žoldnéři používání často k obraně praporu či velitele a proto také pobírali dvojnásobek žoldu.

Se středověkým soudnictvím souvisí další exponát - popravčí meč z roku 1602. Třebíč získala hrdelní právo spolu s dalšími privilegiemi v roce 1335 a toto bylo zrušeno až v roce 1755. Popravčí meč nese na obou stranách čepele nápisy tohoto znění: "Kdykoli tento meč pozvednu, přeji všem ubohým hříšníkům věčný život. Mí pánové zabraňuji zlu, já vykonávám jejich rozsudek." Kromě meče se dochovaly i některé další nástroje jako jsou palečnice, drtiče kloubů, pouta či zbytky základů pod šibenicí na dněšní Rafaelově ulici.

Unikátem muzea je také pohyblivý betlém Josefa Činčery (1865-1942) s figurkami vyřezanými ze dřeva na počátku 20. století.

Součástí Západomoravského muzea je i pobočka v Moravských Budějovicích, kde může návštěvník shlédnout půvabnou expozici zanikajících řemesel umístěnou v bývalých masných krámech. S trochou nostalgie se zde můžete přenést do starých časů a procházet se dílnami hrnčíře, kováře, kotláře, bednáře, sedláře, ševce, sítaře či koláře. Další pobočku provozuje muzeum v Jemnici, kde je expozice věnována historii dolování zlata a stříbra, které se ve středověku těžilo.